Hotovo za dva roky? Práce na oživení Schindlerovy továrny úspěšně pokračují

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický navštívil areál bývalé Vitky Brněnec a Schinderovy továrny na Svitavsku. Celá lokalita dostala novou naději díky rodině Löw-Beer, která v minulosti továrnu vlastnila. Pardubický kraj přispěl k potenciálnímu rozvoji areálu již v minulosti, kdy nechal zajistit odstranění chemikálií, které se zde nacházely bez jakéhokoliv zabezpečení.

„Osud Vitky Brněnec jsem sledoval ještě v dobách, kdy jsem nebyl ve funkci hejtmana, protože se nejednalo o jedinou textilní továrnu, která byla postižena změnami v průmyslu po roce 1989. Stejně jako v případě jiných ekologických zátěží jsme se v minulosti postavili čelem ke vzniklé situaci tím, že jsme zajistili odstranění chemikálií, které se nezabezpečené válely v areálu a hrozilo jejich odcizení a možné znečištění okolí. Druhým krokem byla analýza rizik, která naštěstí ukázala, že znečištění není nijak závažné,“ řekl hejtman Martin Netolický.

„Tento projekt není prvním, který se ve Vitce prezentuje, avšak díky Löw-Beer, která má na úspěchu osobní zájem, je to záměr důvěryhodný, což dokazuje nejen studie, ale také již odvedená práce v řádech milionů korun. Investoři chtějí již v roce 2021 otevřít veřejnosti první část areálu. Důležité je, aby se s projektem a rozvojem areálu identifikovalo celé okolí, kterému může přinést celosvětovou popularitu,“ řekl hejtman, který přislíbil svolání jednání starostů v okolí, kterým bude celý záměr odprezentován.

Součástí záměru je kromě vybudování samotného muzea také restaurace, ubytovací kapacity či kino. Rodina Löw-Beer společně s nadačním fondem jedná například s nadací režiséra Stevena Spielberga, židovskými organizacemi a Evropskou unií o podpoře záměru.

Továrna v Brněnci má velmi pestrou historii. Původně byla založena jako papírna, poté sloužila jako přádelna vlny, ze které tehdejší majitel, Izák Löw-Beer postupně vybudoval významnou textilku. Během války byla změněna na muniční továrnu a Brněnec se stal pobočným táborem koncentračního tábora Groß-Rosen. Do továrny přesunul německý podnikatel Oskar Schindler dělníky ze své smaltovny, čímž jim zachránil život. Jednalo se přibližně o 1 200 osob. Z továrny se po válce opět stala textilka, avšak po roce 1989 nedokázala konkurovat změnám společenských poměrů.